Kniha vychází jen několik let po skončení či ztlumení jihoslovanské krize, která v poslední dekádě minulého století hluboce, většinou nepříliš pozitivně poznamenala vývoj Srbska a osudy jeho obyvatel.
Kniha vznikla jako doprovodná publikace k výstavě "Václav IV. Král na rozhraní věků. 600 let od úmrtí římského a českého krále", jež je uspořádána v prostorách Karolina v září–listopadu 2019.
Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943).
Kniha se zabývá vznikem moderní továrny. Chápe ji nejen jako ekonomické, technické a výrobní místo, nýbrž také jako místo, na kterém pracovali a v němž žili lidé.
Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa
jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním.
Žili v minulost pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství? Staly se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a etnologové.
Autoři se neomezují jen na „velké dějiny“ vládců a zlomových momentů, ale mapují rovněž místní zvyky, kulturu, sousedské vztahy či všudypřítomný vliv přírodních podmínek.
Publikace si neklade za cíl stručně a přehledně popsat průběh historických událostí na území nynější České republiky, snaží se především o svébytné autorské uchopení jednotlivých témat a období.
Válka překonala svou ničivostí veškeré představy o lidské agresivitě a ovlivnila život obyvatel nejen Československa v celé druhé polovině 20. století; řadu přeživších ostatně ovlivňuje dodnes.
Výbor z díla české lingvistky Světly Čmejrkové představuje reflexi jejích mnohostranných vědeckých zájmů, za jejichž sjednocující koncept lze pokládat dialog a dialogičnost (v nejrůznějších podobách).
