Heslo „Rehabilitovat Marxe!“ neznamenalo jen očistit marxismus od dogmatických nánosů, ale i jej pozvednout na výši doby a prokázat jeho filozofickou převahu. Kniha představuje historickou a kritickou analýzu tohoto myšlenkově bohatéhého projektu.
Třetí z plánovaných šesti svazků první kompletní kritické edice korespondence Karla Havlíčka (1821–1856) obsahuje dopisy z období, v němž se Havlíček stal redaktorem Pražských novin a České včely, a tedy i veřejně činnou a veřejně známou osobou.
Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě.
Cestování bylo nedílnou součástí životního stylu šlechty. Zkušenosti získané v zahraničí se v mnoha případech také odrazily v pozdějších aktivitách osob, jimž v žilách kolovala modrá krev.
Kniha přibližuje žiidovský pohled na šoa a aktivity přeživších a židovských obcí. Ukazuje, že k marginalizaci holocaustu přispíval (a dodnes přispívá) český nacionalismus, antisemitské stereotypy a heroický obraz dějin.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Kniha přináší soubor kázání a zamyšlení z podivuhodných Velikonoc roku 2020. Jednotlivá zastavení, která byla přenášena on-line z prázdného kostela Nejsvětějšího Salvátora, reflektují nejvýznamnější křesťanské svátky s ohledem na dobu pandemie.
První svazek trilogie o dějinách Tábora začíná ohlédnutím za pradávnou historií ostrožny nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, počátky Sezimova Ústí, nezdařeným založením královského města Hradiště a středověkým osídlením blízkého okolí.
Adolf J. Sabath (1866–1952), rodák z jihočeského Záboří, který v pouhých patnácti letech odešel za oceán, se zařadil k nejvýraznějším americkým politikům první poloviny 20. století.
Azorské souostroví je sice odedávna portugalským územím, ale od evropského jádra státu se liší svým geografickým charakterem, pozdějším historickým vývojem a částečně i etnickými a kulturními specifiky.
Paměti českého archiváře a historika Karla Kazbundy jsou podrobnou kronikou jeho činnosti ve funkci československého delegáta pro provádění archivní a spisové rozluky ve Vídni v letech 1919–1923 na základě st.germainské mírové smlouvy z roku 1919.
