Svatý Maxmilián Kolbe (1894-1941) byl katolický kněz a řeholník, zakladatel dvou klášterů a tiskáren v Polsku a Japonsku, misionář a nakonec i mučedník. V roce 1941 byl uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi.
Monografie pojednává o složitých vztazích spolupráce, konkurence i vzájemných bojů, jež se v souvislosti s mezinárodněpolitickými i vnitropolitickými změnami, tendencemi a zájmy v letech 1918-1947 odehrávaly v tomto oboru na území Československa.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.
Autor knihy je rytířem Řádu svatého Řehoře. Kniha sleduje životní příběh blahoslaveného arcivévody Karla, jeho vojenský život a pobyt na Brandýském zámku a ve Staré Boleslavi. Jedna z kapitol je věnována Dr. Ottu Habsburskému.
Kniha je první souhrnnou prezentací Hiebelovy tvorby. Vedle shromáždění a zhodnocení dosavadních poznatků zahrnuje zejména aktuální archivní výzkum a podrobnou dokumentaci a rozbor malířského díla.
Sborník přináší kulturněhistorické studie přátel a kolegů Zdeňka Hojdy. Zaměřují se na všechny oblasti – mezi kulturou a uměním -, které jsou oslavenci blízké: črty z dějin umění, střípky ze severské historie, jazykové hříčky, postřehy z cest.
Těžištěm první poloviny knihy je tvoření slov (účinných obchodních názvů) a morfologie. Také jejich známková ochrana a propagace. Těžištěm druhé poloviny knihy jsou medailonky úspěšných obchodních firem a značek 19. a 20. století.
Umění vést lidi začíná uměním uspořádaně vést svůj osobní život. Je dobré, když si člověk osvojí techniky managementu a pravidla komunikace, chce-li dobře zvládat vedení lidí.
Kniha nabízí posilu v našich zkouškách, ale také nás zve k tomu, abychom se vážně zabývali otázkou, co zde jednou zůstane po nás. Jde o četbu oslovující, hutnou, místy až dojemnou.
Příspěvky v tomto sborníku se zabývají vzájemnými vztahy mezi etymologií a několika dalšími jazykovědnými disciplínami (teorie gramatikalizace, kontaktová lingvistika, historickosrovnávací lingvistika, glottochronologie, kognitivní lingvistika, etn
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.
