Osmé číslo časopisu přináší aktuální zprávy z výzkumů na území české archeologické koncese v Abúsíru a celou řadu zajímavých příspěvků, které spojuje společný jmenovatel – starověký Egypt, jeho historie, archeologie, náboženství a další.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Časopis se zaměřuje na teorii a praxi sociální práce, sociální politiky a příbuzných disciplín. Jádrem čísla jsou recenzované akademické statě. Vedle nich jsou publikována předběžná a metodická sdělení a recenze domácích i zahraničních publikací.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Od uzavření příměří v listopadu 1918 do podpisu versailleské mírové smlouvy v červnu 1919 potřebovaly dohodové mocnosti zajistit, aby se Německo nevrátilo k bojovým akcím.
Kniha pražské teatroložky, která se podílí mj. na několikasvazkovém projektu České divadelní encyklopedie, detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla.
Tato kniha přibližuje tři vybraná odvětví staroegyptské vědy, a to matematiku, astronomii a lékařství. Zabývá se nejen dochovanými texty a nápisy, ale snaží se rovněž přiblížit praktické využití a význam těchto odvětví pro tehdejší egyptskou společnost.
Pronikavá studie o progresivním žánru tanečního filmu (Screen Dance), která zkoumá jak jeho vývoj a historii, tak i samotné základy spojení obou uměleckých odvětví s odlišnými výrazovými prostředky a roli těla jako zprostředkovatele významů.
Heslář české avantgardy je kolektivním projektem, jehož cílem je rekonstrukce vybraných stěžejních pojmů a konceptů, které česká umělecká avantgarda zavedla zejména do literatury a výtvarného umění.
Časopis se zaměřuje na teorii a praxi sociální práce, sociální politiky a příbuzných disciplín. Jádrem čísla jsou recenzované akademické statě. Vedle nich jsou publikována předběžná a metodická sdělení a recenze domácích i zahraničních publikací.
Časopis, vydávaný od roku 2004 Ústavem světových dějin FF UK v Praze, obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí zejména na světové a obecné politické, hospodářské,
sociální a kulturní dějiny 20. století.
Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému bohemistickému kontextu.
Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi.
Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.
