Stoleté trvání jakéhokoli vztahu už samo o sobě zaslouží respekt a je důvodem nejen k oslavě, ale také k zamyšlení nad tím, co k jeho úspěchu přispělo a jakou inspiraci si z jeho historie můžeme vzít pro jeho další rozvoj a rozkvět.
Nejvýznamnější představitel české germanistiky v období před druhou
světovou válkou Otokar Fischer (1883-1938) se rovněž podstatně zapsal
do dějin literárněvědné bohemistiky a oboru propojujícího zájmy obou
filologií, germanobohemistiky.
Jedním z dosud málo reflektovaných fenoménů pozdního středověku je
kult Čtrnácti sv. Pomocníků, který výrazně ovlivňoval přinejmenším
středoevropské spirituální klima 13. až 16. století.
Publikace podává souhrnný přehled poznatků neurověd dostupných v roce vydání o funkci lidského mozku. Obratem aplikuje jeho funkční model do výchovy dítěte se zvláštním zřetelem na prevenci psychických, osobnostních a behaviorálních poruch.
Kniha poukazuje na nezbytnost vytvoření centrálního národního vědomostního zdroje spravovaného státní institucí, do kterého bude řízeným způsobem odborná veřejnost ukládat odborné vědomosti s cílem zefektivnit proces vzdělávání.
Tato kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících
statí z dějin diplomacie a mezinárodních vztahů, představuje obor
světových, respektive obecných dějin z mnoha různých úhlů
pohledu.
Monografie podrobně analyzuje rozdílný populační vývoj tří
konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny (Muslimů - Bosňáků,
Srbů a Chorvatů) v době Titovy Jugoslávie a změny v jejich
prostorovém rozmístění v důsledku válečných událostí v 90.
letech
Monografie analyzuje fašistický mýtus o znovuzrození v
ideologii a propagandě BUF, poukazuje na aktivismus a entusiasmus
členů hnutí a dokládá, že víra v tento mýtus byla u mnoha z nich
autentická.
Práce sleduje hlavní principy komunikačního přístupu k vyučování
druhého jazyka s ohledem na jejich základ v přímé orální metodě.
Postupy a komponenty obvyklé v komunikačním vyučování jsou
popsány v kontrastu s gramatickopřekladovými postupy.
Kniha Třetí odboj - ČSR v letech 1948-1953 renomovaného historika Václava Vebera (autora knihy Osudové únorové dny, NLN 2008, na niž kniha navazuje) se zabývá méně známou kapitolou novodobých československých dějin.
Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989.