V centru zájmu této publikace stanuli konkrétní muži a ženy, kteří byli na třeboňském panství v období přelomu 17. a 18. století obviněni z různých sexuálních deliktů.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.
Jedním z nejtemnějších termínů archaické filosofie je bezesporu to apeiron, "bezmezno". Studie rozvádí, že samotný termín nemusí být autentický a upozorňuje na spojení fysis apeiros, "bezmezná přirozenost".
Exemplum virtuose vivendi. Zamyšlení nad vzorem svatosti Kateřiny ze Sieny a nad jeho proměnami v běhu dějin. Reforma vídeňských feniků Maxmiliána I. na počátku 16. století a její vliv na měnový systém českých zemí...
Tato kniha je poctou žáků, kolegů a přátel k životnímu jubileu profesora Eduarda Gombára, jednoho z nejvýznamnějších postav současné arabistiky a historiografie islámských zemí. Obsahuje též autorovu bibliografii.
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
Práce je věnována v českém prostředí takřka neznámému
fenoménu z let druhé světové války, v jehož rámci německé
úřady evakuovaly děti z průmyslových měst na západě a
severozápadě Německa, ohrožených leteckým
bombardováním.
Stručná mluvnice praindoevropštiny shrnuje současný stav poznání rekonstruovaného prajazyka indoevropské jazykové rodiny a jeho vývoj do dceřiných jazyků.
Kašubština je malý západoslovanský jazyk, o němž
přes jeho blízkost češtině v Čechách mnoho nevíme.
Přitom jeho osud v moderní době významně ovlivnily
velké politické změny, které známe i z naší historie.
Prvotina autorky, která se ve své fantazii pohybuje s ladnou grácií ženy. Verše neřinčí, cinkají, někdy o sebe jen tak ťuknou. Ale ten zvuk je slyšet dlouho...
Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.
