V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendenci po nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování.
Na počátku 20. století bylo Japonsko jedinou asijskou zemí, jež nebyla součástí světového koloniálního panství. Až do konce druhé světové války bylo navíc jedinou zemí mimo západní kulturní okruh, která úspěšně prošla procesem modernizace .
This ground-breaking anthology includes the work of
over 90 writers and translators active in Prague
during the two decades following the Velvet
Revolution.
Druhé číslo časopisu Historie - Otázky - Problémy se věnuje problematice katolického osvícenství a reformního katolicismu, tedy specifickému období náboženských a církevních dějin 2. poloviny 18. století.
První číslo časopisu Historie – Otázky – Problémy, nového periodika Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je věnováno raně novověké tematice.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
Výbor z díla doc. Pavla Nováka (1932–2007) představuje vůbec první samostatné vydání vědeckých příspěvků českého jazykovědce – obecného lingvisty, bohemisty a albanisty, který spojil své odborné působení především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy
Pesachový příběh tak, jak ho líčí text hagady, připomíná události, které stály v základu samotné existence Izraele jako svébytného národa, tedy vyvedení z egyptského otroctví Hospodinem, B-hem Abrahama, Izáka a Jákoba.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
„Píšícími Minervami“ označuje Libuše Heczková české literární kritičky a esejistky přelomu 19. a 20. století. Zaměřuje se především na kritičku a feministku Elišku Krásnohorskou a na ty, které ji následovaly – Terézu Novákovou a Žofii Pohoreckou.
Studie představuje výsledky dlouhodobého výzkumu Katedry teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letech 1992 až 2008. Výzkum byl prováděn ve městech Český Krumlov, Blatná a Velké Meziříčí.
Společným předmětem humanitně a společenskovědně orientovaných studií kolektivní monografie je hledání vztahů mezi člověkem, krajinou a krajinným rázem.
