Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Biblický text Zjevení sv. Jana, zvaný Apokalypsa, a s ním spojená vizuální představivost. Kniha je koncipovaná jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, pořádané ÚDU v Západočeské galerii v Plzni (říjen 2023 – březen 2024).
I památkáři mají své velké příběhy. Jeden z těch, který si mezi lety 1919 a 1989 předávali z generace na generaci, reagoval na dlouhodobou snahu technické inteligence, vedení státu a nemalé části širší veřejnosti o zbudování vodních děl na Vltavě.
Kolektivní monografie vychází u příležitosti desetiletého výročí činnosti Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku v Historickém ústavu AV ČR (2013–2023).
Osmý svazek encyklopedického díla, které vzniká péčí Historického ústavu AV ČR a prací jeho badatelů v součinnosti s předními odborníky z jiných akademických a univerzitních institucí, obsahuje zhruba 330 hesel, zčásti velmi rozsáhlých.
Odborně podložený popularizační průvodce známým areálem hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu s bývalou řádovou nemocnicí shrnuje přehledně a přitom dosti podrobně známé historické skutečnosti o významné památce českého baroka.
Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.
V posledních letech se ve veřejném prostoru stále častěji otevírá téma vztahu k našim nejbližším předkům. 27 nejzajímavějších vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století.
Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004).
Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní.
Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.
Jan Kryštof Müller (1673–1721) tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními podle návrhů Václava Vavřince Reinera.
Kritika praktického rozumu (1788) představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona a předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky.
V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství.
Kniha Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií filosofky Alice Koubové a literární dokumentaristky Barbory Baronové se zabývá tématem společenské odolnosti, a to prostřednictvím série rozhovorů s osobnostmi současné české společnosti.