Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které provázely vznik a působení organizace Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem v rozjitřeném prostředí exilu.
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
Monografie, jež je prvním zpracováním životních osudů Bilovského a která vychází z četných a dosud nevyužitých archivních pramenů, je doplněna několika textovými přílohami, jež se vztahují především k jeho všestranné činnosti.
V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách.
Publikace je věnována přestavbě reprezentačních sálů v severním křídle Pražského hradu, k níž došlo v souvislosti s uvažovanou královskou korunovací Františka Josefa I.
Kompletní vydání základního díla křesťanského germanisty, teatrologa, filozofa a básníka žijícího od roku 1968 v exilu ve Spojených státech, jednoho z nejvýznamnějších českých konzervativních myslitelů a kritiků moderny.
Editorce se podařilo shromáždit kolektiv autorů, kteří ve svých textech pokryli takřka celou šíři Dobiášova odborného zájmu, přičemž nebyly opomenuty ani jeho životní osudy a zasazení osobnosti i díla do širšího kontextu vývoje české historiografie.
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu.
První světová válka vykolejila život milionů lidí. Šokovala množstvím padlých a dotud nepoznanými hrůzami na bojištích i dlouhodobým strádáním v zázemí, bídou, hladem i politickou persekucí.
Podpis mnichovské dohody 30. září 1938 znamenal bezesporu zlom ve vývoji Československa. Nevedl pouze ke ztrátě rozsáhlých oblastí českých zemí, následně i Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale posléze též k rozpadu celého státu.
Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937.
