F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“.
Dvacátý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Go–Gz, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984)
se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných
v Moskvě roku 2014, věnuje letům
1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv.
Velkého teroru v táborech sovětského gulagu.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
V nesčetných průvodcích po bojištích a monografiích o významných bitvách našich dějin je formulována touha jejich autorů po „historické skutečnosti“, po odhalení toho, jak bitvy skutečně probíhaly. V knize si autor klade otázky zcela jiné ...
V rámci Týdne s Českou literární bibliografií, uspořádaného výzkumnou infrastrukturou Česká literární bibliografie, se 19. října 2016 konalo interdisciplinární setkání oborových bibliografů.
Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.
Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady.
Sborník příspěvků Věda a umění vychází jako v pořadí již pátá publikace shrnující příspěvky celostátní konference historiků a historiček umění pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII. Jde o výbor relací z archivu České redakce z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému.
Násilí patří k pradávnému zkušenostnímu inventáři lidstva, protože bylo a je přítomno ve všech jeho „mezních“ dějinných situacích a také v mnoha antropologických konstantách, ať už se jedná o strach, moc, smrt, trauma, teror, právo, ...
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
