Vůbec poprvé vycházejí prózy proslulého básníka J.H. Krchosvkého, které se zachovaly ve sbírkách Martina Machovce. Milovníkům Krchovského budou jeho povídky z let 1981 a 1984 připomínat a doplňovat motivy jeho básní.
Nabízený titul je cimrmanovsky voňavý. Všechno, co zahrnuje, bylo původně součástí jednotlivých her, avšak z nejrůznějších důvodů /většinou časových/ se to do inscenací jaksi nevešlo.
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla
živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny,
jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující
uplynulých šest desetiletí (1953—2013).
Pozoruhodná monografie mapující
životní osudy dvou přátel a prokletých
umělců.
Malíře a fotografa Miroslava Tichého
a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov
i společné téma dívčího těla.
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat.
Jiří Trávníček se už řadu let zabývá čtenářstvím.
Jeho publikace, založené na kvantitativním výzkumu (Čteme? a Čtenáři a internauti), přinesly po mnoha letech konečně důležitá data o oblasti, která zůstávala stranou zájmu literární vědy.
Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.
Jak se dá o smrti mluvit? Autory přijalo 26 osobností a věnovalo jim svou důvěru, aby spolu toto obtížné téma ohledávali. Učili se být citliví, ale neodbytní. Zveme vás, abyste s námi ztratili strach. Ne možná ze smrti, ale z mluvení o ní.
Paralipomena, sedmý, doplňkový svazek k šestidílnému DÍLU BEDŘICHA FUČÍKA. Druhou část svazku tvoří Bibliografie Bedřicha Fučíka, která poprvé v plném rozsahu představuje jeho kritické, ediční a nakladatelské projevy.
Tématická knižní publikace vychází z chronologického vyprávění o vzniku Ateliéru Hořánek a bratr, který se zabývá výrobou krbů. . Kniha je proložena řadou žánrově odpovídajících citátů, básní a úryvků z děl světové i české literatury.
Román „Sametová 17“ nepojednává o politice. 17 je číslo domu ve stejnojmenné liberecké ulici, kde bydlela jeho nezletilá milenka, studentka baletu. Hrdina románu přihrává do rytmu na umělecké škole, z které ho právě kvůli tomuto vztahu vyhodí.