Dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních.
Autor ve své poezii zachovává svoji typickou říznost a řezavost, jistým překvapením mohou být v tomto sousedství básně blížící se standardní podobě „běžné“ lyriky.
Básnická sbírka Jiřího Tomáška - autor pracuje s lyrickým náznakem, veršovou zkratkou. Ve srovnání s předchozí sbírkou Banalita (Triáda 1999) ubylo exprese, výpověď nabyla ještě větší lapidárnosti.
Lukáš Pavlásek se ve své nové knize Racek a moře představí v nečekané poloze
romantického básníka a pozorovatele. Na svých cestách za prací komika si fotí svět
kolem sebe a hlavně píše básně.
V pořadí třetí sbírka Jiřího Daníčka (nar. 1948) zahrnuje něco málo přes sto básní, napsaných v letech 2015 - 2017. Pro jednoduchého čtenáře jsou to verše jednoduché, pro složitého složité, pro smutného smutné a pro zvláštního zvláštní.
Záměrem autorky je hravým způsobem přivodit čtenáři zrychlený dech, inspirovat i pobavit. Můžete se červenat, ale nenechte svůj milostný život dojít k fádnosti a nudě. V básních s lehce submisivním zabarvením není nouze o překvapivé momenty.
Jana Balážová (14) začala psát v sedmi letech krátké básničky, pokračovala básněmi a krátkými prózami. Kniha Spolu aneb když text pohladí fotografii je její prvotina sestavená z nejlepších textů, které od té doby napsala.
Vážený čtenáři, v podobě této sbírky se Ti dostává do rukou básnický odkaz člověka, pro něhož bylo psaní poezie celoživotní láskou. Své verše psal jen pro potěchu duše své i svých blízkých. Mnoho básní tak zapadlo dřív, než byly zaznamenány.