Výsledek pro: Básně

Tato knížka tak uzavírá trojici, k níž patří ještě „Jitra bardů, tuláků a snílků“ a knížka „Aforismy, šprýmy a čáry s rýmy“.

Nová sbírka Markéty Hlasivcové „Rubín v plášti noci“ se hlásí svou výpovědí vyjádřenou dnešním živým jazykem ke křesťanství a rozvíjí Kristovy myšlenky lásky.

Má skutečně každý z nás strážného anděla?
Kolikrát se člověk může probudit ze sna?

Kniha Kateřiny Bartlové je zjevení, slova, která jsou skutečná i neskutečná.

Tato sbírka je v kontextu současné české poezie pozoruhodným dílem hned z několika důvodů. Předně díky její schopnosti nastolit otázku po podobě spirituálního typu lyriky, který by byl adekvátní vůči současnému stavu kultury.

Nová kniha Běly Janoštíkové je příběhem o  cestách a  cestování. Více než kdykoliv předtím se přemisťujeme, jsme neustále v pohybu.

Kniha čtyřverší o věcech, ke kterým se vztahují naše zážitky, zkušenosti, myšlenky a city, bez nichž bychom nedokázali žít a v nichž se zrcadlí složitý svět.

Intenzivní sbírka poezie o utrpení, lásce a ztrátě. Reflexe životních událostí před smrtí matky i po ní.

Pažitkový oheň je výbor z básnického díla pozoruhodného českého básníka a prozaika Petra Hrbáče (1958 - 2000).

Ani dystopie, ani virtualita, ani fantazie. Protože neexistuje odstup. Nic není dáno předem. Každým krokem vznikáme a zanikáme spolu se Zemí. Člověk, zvíře, houboviště, shluk věcí, myšlenek, ostrovů a… jsme všichni jedno tělo.

Kdysi dávno byl Jiří Koten odhodlán stát se básníkem, pak jej ale život přikoval k vědecké a pedagogické práci. Co s lyrikou v takovém případě? Zůstává jako prostor pro naše nejbližší, pro starost o ně, i o sebe sama jako jejich nejbližšího.

Příběhová spirála vinoucí se od já k ty, od minulosti do budoucnosti a zpět. Dovolená v Chorvatsku, táta se láduje, máma mámuje a něčí palec v tvé puse. Rosteš.

Skleněný Mist se rozrůstá každé ráno mezi sedmou a osmou nad útesem. Je v něm nekonečná řada dveří, všechny varianty života, stánek s kávou, Mísa Oliv, Sen — a Plný Deště. Všichni jsme plní téhož deště. Krása i hnus se skládají ze stejných střepů.

Miroslav Černý (*22. května 1977) přednáší anglistiku a amerikanistiku na Ostravské univerzitě. Je autorem třiceti tří knih různých žánrů: básnickými sbírkami počínaje a vědeckými monografiemi konče.

Druhá sbírka poezie Heleny Holé je opět lyrickým návratem do vesničky Borek Nebílovský, kde autorka prožila své dětství plné vůní, her a lidské sounáležitosti.

Pravda zachycená v každodenních situacích. Naivita, zrada, nevyzpytatelnost lidské povahy i společnosti. Protože život nepřináší jen světlé okamžiky, ale často nečekané zkoušky, se kterými někdy potřebujeme pomoct.

Básnická sbírka Listy je citlivým ponorem do prožitku samoty a odcházení jako údělu lidské existence.

Tato kniha je určena Vltavě a Múze. Vltava, matka Prahy, nádherná řeka. U Vyšehradu u Mánesa zpívá na flétnu vln, na dávné příběhy, zkazky o lásce, která mnohdy jde o berlích. Kniha je doplněna sonety o všedním životě.

Sbírka napsaná uprostřed neklidné Evropy vyhlížející klimatickou katastrofu. Autorka v ní čelí pandemii, mateřství, očekávání společnosti i sobě samé. Píše o vlasech, kamenech, prsou a matkách. Píše o těle, protože to jediné vlastní.