Poslední básnická sbírka českého básníka, esejisty, uměleckého publicisty a kulturního organizátora, jedné z nejvýznamnějších osobností poválečné české kultury. Přestože autor knihu nedokončil, sbírka má všechny vlastnosti svrchovaného literárního díla.
Po dlouhé době opět básnický debut, v němž máme co do činění s autorem hotovým, s autorem, který neředí svou básnickou sbírku publikováním nedodělaných a netrpělivých „náčrtků“.
Nestává se příliš často, že by knižní debut mladého básníka představovala epická skladba. Severní kříž Jany M. Bauerové ukazuje na mimořádný talent mladé autorky, která nezapře, že vedle poezie píše i prózu. Děj poemy Severní kříž se odehrává ve Finsku.
Sbírka Bezčasí je v mnohém směru komornější, introvertnější, než byla Zahrada soch. Chybí tu rozmáchlé „jevištní“ gesto, zato je tu až nečekaně vlídno a mírno, jako by krajina autorčina dětství – Vysočina – vstoupila do veršů a dala jim barvu...
Nová, v pořadí jedenáctá, knížka metafyzicko-existenciální poezie česko-americké exilové básnířky, žijící v současné době mezi Prahou a Bloomingtonem. Autorka má na svém kontě již kolem třiceti knih poezie, překladů a odborných publikací.
Michael Kubesa je dobře znám jako zpěvák opavské skupiny Ladě. Ve své knižní prvotině Liché kraje se nyní představuje jako básník a textař s postindustriálně temnými inspiračními zdroji.
Láska, ta neodmyslitelná součást našeho života, po které všichni toužíme a bez níž si svůj život nedokážeme představit, je hlavním a jediným tématem básnické sbírky Dívka z kraje růžových čekanek, která je již druhým poetickým počinem autorky.
Básník Roman Kníže si nejvíce váží daru zostřeného vidění a vnímání. Tento obraz je nesen proudem času, tedy pohybem skutečnosti i myšlení a dostává zašifrovanou podobu reflexe.
Nad verši Aleše Misaře (i nad jeho překlady veršů – např. R. M. Rilkeho) si uvědomíte známou
pravdu: Umění je jen dobré. Špatné není umění. Z Alešova rodného Labe v Nymburce tryská jeho inspirace
z duše a srdce. Toto je pátá sbírka mladého básníka.
Pátá básnická knížka ostřílené českobudějovické autorky opět přináší úsporné verše „všedního dne“. Prožívání každodenní banality ústí do krátkých postřehů, úvah, vzpomínek či situačních záblesků, to vše je přitom zachyceno střídmou básnickou řečí.
Výstup na horu Méru je básnická skladba o třech částech, ovšem jak může napovědět už název, stoupání na posvátnou horu hinduismu, která ožívá jen ve světě mýtů, bude spíše symbolické a velice spletité.