Výsledek pro: Bílá hora

Průvodce dějinami okamžiků – začátky novověku, a nikoli temno nejtemnější. Fakta a příběhy za onoho času.

Přehledně a čtivě zpracovaný přehled českých dějin v 17. a první polovině 18. století se snaží o vyvážený pohled na pobělohorskou dobu, schematicky nazývanou dobou temna.

Druhý díl kroniky katů Mydlářů zachycuje události let 1610–1622. Syn pražského popravčího uvádí vzpomínky svého otce, z nichž k nejtíživějším patří stínání hlav českých pánů v roce 1621.

Revue pro literaturu a kulturu.

Politický komentátor a šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr provází čtenáře českou historií a komentuje notorické mýty, stereotypy i líbivé falšování, které se od národního obrození objevuje ve výkladu českých dějin.

Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání.

10 let zpracovávána barevná publikace o Vítkovi z Prčice a jeho rodu-pánů erbu růže a mocném českém království.

Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov.

Kniha je prvním monografickým pojednáním o obsahu výuky na pražské lékařské fakultě v době barokní; titul odkazuje ke dvěma významným českým profesorům medicíny té doby.

Autorská publikace plná kreseb, originálních básní a fotografií je po pandemickém roce zhmotněním dění, které se odehrálo v periferní a dnes málo přístupné krajině pražského Motola.

18. díl Erbovní mapy nás zavede do prosluněného kraje jižní Moravy, kde na nás čeká další várka hradů, zámků a tvrzí.

Emigrace – i dnes je to krok do nejistoty, natož pak před čtyřmi sty lety, na začátku třicetileté války, kdy si uprchlík musel vézt veškerý majetek s sebou.

Jak by mohlo České království vypadat a vyvíjet se, kdyby.... Dozvíte se, že Jan Hus byl doživotně internován v klášteře v Baltském moři, Jana Žižku oběsili v Českých Budějovicích, Karla IV. otrávili v severní Itálii, Jaroslav Hašek dostal Nobelovu cenu...

Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie, výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře.

Kolektivní monografie Libri magistri muti sunt – Pocta Jaroslavě Kašparové sdružuje celkem 21 studií dedikovaných velké dámě české knihovědy. Dílo je tematicky rozčleněno do čtyř tematických okruhů, které odrážejí témata, jimiž se jubilantka zabývá.

Kniha vznikla převyprávěním rukopisných Pamětí barona Filipa (1593–1678) dochovaných v rodině autora.

Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin.

Druhý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy.

Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů.