Kniha rozhovorů se zakladatelkou první waldorfské školky v Čechách Táňou Smolkovou otevírá stěžejní témata výchovy malých dětí z pohledu waldorfské pedagogiky, jako je vnímání domova, slavení slavností nebo čtení a význam pohádek.
Publikace je věnována osudům příslušníků československé zahraniční armády na Západě, kteří byli zároveň absolventy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Válečné i poválečné osudy těchto mužů nelze žádným způsobem zobecnit - každý je jiný.
Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání.
Tomáš Baťa je chápán jako světový fenomén a příklad podnikatelského úspěchu. Méně se ovšem ví, že pod jeho přímým vlivem se rozvíjelo ve Zlíně i školství, ve kterém byly uplatňovány principy americké pragmatické pedagogiky...
Dostat se k Tomáši Baťovi tak zblízka je skoro dobrodružství. Z jeho image by si z Čechů přivlastnil kousek kdekdo. V této knize najdete spoustu nově objevených pravd i popření některých z těch už vžitých.
Kniha o filmu Juraje Jakubiska nabízí čtenáři obě strany životního příběhu Alžběty Báthoryové, její rodiny i jejích protivníků, objasňuje jej na pozadí kruté doby končícího středověku a dobových zvyklostí,zasazuje jej do širších historických souvislostí.
V roce 1876 se v malé ševcovské dílně za zlínským kostelem narodil Antonínu Baťovi syn Tomáš.Nikdo tehdy nemohl tušit, že na svět právě přišel jeden z nejvýznamnějších českých průmyslníků, který během svého života vytvoří významné obuvnické impérium.
Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také život v továrně a ve Zlíně.
Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové?
Kniha o Petru Léblovi (1965–1999), na které autorka pracovala několik let, je pokusem o svébytnou monografii divadelního režiséra, scénografa, herce, někdejšího uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí.
