Známý historik ve své knize zobrazil Františka Josefa ne zcela známého; podrobně mapuje všechny panovníkovy návštěvy v Čechách a na Moravě, jeho přístup k českým zemím a vztah k vůdčím osobnostem tehdejší české společnosti.
Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn.
Kniha jako první mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy od počátků v humanistických učených společnostech až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR.
Autor seznamuje se základními rysy vývoje východoněmecké a československé společnosti, které byly přes společné prvky v mnohém rozdílné. Jaké byly „cesty do disentu“ v ČSSR a NDR? Jaké informace o sobě disidenti měli a jaké společné akce plánovali ?
Další kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a kultura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem.
Soubor studií předních historiků i archivních pracovníků, jejichž biogramy zajímavých osobností působících na Moravě v době velkých společenských změn analyzují profesní a sociální vývoj těchto lidí.
Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu.
Kniha nejen připomíná mnohé příklady české odvahy, ale také uvádí na pravou míru některé po desetiletí let uznávané omyly, jež neprávem hanily jisté významné osobnosti té doby.
Druhý díl projektu Historie evropských duelů a šermu
popisuje „zlatou dobu“ duelů, spadající
do 16. až 18. století, a obšírně popisuje
vývoj šermířského umění v tomto období.
Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti.
Jan Kryštof Müller (1673–1721) tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními podle návrhů Václava Vavřince Reinera.