Výsledek pro: Dědičnost, osobnost, společnost

Známý historik ve své knize zobrazil Františka Josefa ne zcela známého; podrobně mapuje všechny panovníkovy návštěvy v Čechách a na Moravě, jeho přístup k českým zemím a vztah k vůdčím osobnostem tehdejší české společnosti.

Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn.

Kniha jako první mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy od počátků v humanistických učených společnostech až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR.

Autor seznamuje se základními rysy vývoje východoněmecké a československé společnosti, které byly přes společné prvky v mnohém rozdílné. Jaké byly „cesty do disentu“ v ČSSR a NDR? Jaké informace o sobě disidenti měli a jaké společné akce plánovali ?

Kniha ke století československé a české státnosti a k 640. výročí úmrtí Karla IV., Otce vlasti.

Další kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a kultura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem.

Závěrečný díl publikace, věnované fonoménu Moravy a známým i méně známým osobnostem, které spoluurčovaly její tvář.

Soubor studií předních historiků i archivních pracovníků, jejichž biogramy zajímavých osobností působících na Moravě v době velkých společenských změn analyzují profesní a sociální vývoj těchto lidí.

Publikace osvětluje dějiny 19. století, především vztah Francouzské revoluce a jejích protagonistů k církvi, a charakterizuje významné osobnosti doby.

Kniha nejen připomíná mnohé příklady české odvahy, ale také uvádí na pravou míru některé po desetiletí let uznávané omyly, jež neprávem hanily jisté významné osobnosti té doby.

Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu.

Průvodce po starém židovském hřbitově situovaném nedaleko Jistebnice, za osadou Pohoří.

Rozsáhlý materiál pojednávající o tajných společnostech.

Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti.

Poprvé dostáváme do ruky úplné dějiny světa od začátku času po dnešní den v té podobě, jak je viděly a vidí tajné společnosti.

Osobitá a netradiční pocta Univerzitě Karlově k 660. výročí jejího založení z pera profesora sociologie Miloslava Petruska.

Za jaké situace vstoupily tehdejší Horní Uhry roku 1918 do Československa? Jakou roli a představy měli američtí Slováci?

Exkurs do historie Banátské vojenské hranice s přihlédnutím k vzniku českých enkláv na jejím území.

Jan Kryštof Müller (1673–1721) tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními podle návrhů Václava Vavřince Reinera.