Sedm osobností české a slovenské vědy reaguje na přezíravý postoj vůči humanitním a společenským vědám osobně laděnými texty, ve kterých seznamují se svými obory a apelují na jejich nezbytnou roli v životě jedince i společnosti.
Tato výtvarně koncipovaná, filozoficky zaměřená kniha, je souborem úvah na téma řád a svoboda. Sedm psaných úvah pochází od významných českých osobností působících v odlišných oborech, osmá úvaha je obrazová, sestavená z černobílých výtvarných fotografií.
Tři díly knihy Poselství Grálu obsahují celkem 168 na sebe obsahově navazujících přednášek, které předkládají ucelený obraz celého stvoření. Přednášky, sestavené v této knize, vznikly v letech 1923–1938, dodnes však neztratily nic na své platnosti.
O Bibli řekl americký spisovatel William Faulkner, že je to „kniha lidského rodu“. Vystihl tak
význam slovesného odkazu, který po tisíciletí promlouvá k lidem na celém světě.
Kniha ze 3. stol. př. n. l. se řadí k nejvýznamnějším dílům
klasické čínské filozofie. Myslitel, po němž je pojmenována
a kterému je připisováno její autorství, je po Konfuciovi
a Menciovi třetím velkým konfuciánským učitelem starověku.
Mimořádná série horoskopů – autor v ní totiž předkládá charakteristiku takzvaných západních a východních znamení, čímž získáme obrovské množství astrologických typů, celou encyklopedii charakterů s jejich možnostmi, sklony a zaměřením.
Zcela mimořádná série horoskopů – autor v ní předkládá charakteristiku takzvaných západních a východních znamení, čímž získáme obrovské množství astrologických typů, celou encyklopedii charakterů s jejich možnostmi, sklony a zaměřením.
Zcela mimořádná série horoskopů – autor v ní totiž předkládá charakteristiku takzvaných západních a východních znamení, čímž získáme obrovské množství astrologických typů, celou encyklopedii charakterů s jejich možnostmi, sklony a zaměřením.
Zcela mimořádná série horoskopů – autor v ní totiž předkládá charakteristiku takzvaných západních a východních znamení, čímž získáme obrovské množství astrologických typů, celou encyklopedii charakterů s jejich možnostmi, sklony a zaměřením.
Kniha se zaměřuje na katolický samizdat – neformální společenství lidí vznikající v souvislosti s vydavatelskými aktivitami a od konce 70. let stále aktivnější jako jedno z ohnisek nezávislého života v rámci katolické církve.
Události v českých zemích v 15. století nadlouho změnily střední Evropu. Předcházel jim však dlouhodobý vývoj. Poukazuje se na mravní úpadek církve a nadměrný počet kleriků. Církevní prostředí se samo snažilo obrodit o čemž se dochovaly dokumenty.
