Kniha se zaměřuje na katolický samizdat – neformální společenství lidí vznikající v souvislosti s vydavatelskými aktivitami a od konce 70. let stále aktivnější jako jedno z ohnisek nezávislého života v rámci katolické církve.
O Bibli řekl americký spisovatel William Faulkner, že je to „kniha lidského rodu“. Vystihl tak
význam slovesného odkazu, který po tisíciletí promlouvá k lidem na celém světě.
Události v českých zemích v 15. století nadlouho změnily střední Evropu. Předcházel jim však dlouhodobý vývoj. Poukazuje se na mravní úpadek církve a nadměrný počet kleriků. Církevní prostředí se samo snažilo obrodit o čemž se dochovaly dokumenty.
