Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti.
Aby Warburg patří do společnosti velkých německých vědeckých géniů rané modernity, jakými byli Walter Benjamin, Sigmund Freud, Emil Kraeppelin nebo Albert Einstein.
Předchozí vydání vybraných rozhlasových komentářů uzavírá čtvrtý a závěrečný svazek. Zahrnuje příspěvky odvysílané na stanici Český rozhlas 6 v letech 2009-2011.
Autor knihy, nynější senátor Libor Michálek, popisuje ve čtivém příběhu řadu praktik souvisejících s financováním politických stran a korupčními praktikami v politice, na které si jistě každý vzpomene v souvislosti s nedávnými kauzami.
Na úsvitu moderního věku se v Itálii setkaly tisíce nadšených diváků se slavnými aviatiky a umělci, mezi nimiž nechyběli Franz Kafka, Louis Blériot, Giacomo Puccini, Glenn Curtis, Max Brod a Gabrielle D’Annunzio.
Autor jakožto citlivý pozorovatel mezilidských vztahů přichází s dalšími příběhy, v nichž představuje důležitou roli dědečků v rodině i v širší společnosti.
Nad fenoménem vlivu médií a pojmem mediokracie se zamyslelo několik osobností z různých oborů – od novináře přes sociologa, politologa, filosofa, právníka po filmového režiséra.
Významný francouzský sociolog se v podnětné knize esejů věnuje zkoumání skutečností a osobností, které byly zdrojem pro jeho sociologickou tvorbu a výzkumnou práci.
Mezinárodní kolektiv významných osobností připravil pod křídly OSN a jejího generálního tajemníka Kofi A. Annana soubor úvah, v nichž se pokouší rozvíjet vizi naší společné humanity a vyzývá k dialogu napříč civilizacemi, kulturami a etniky.
Výbor z publicistické tvorby Adama Michnika obsahuje nejvýznamnější společenské a politické eseje a články této významné osobnosti středoevropské esejistiky a polského veřejného života.
Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí a oblíbení.
Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Analýzu několika evropských podob měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáka“, s níž přišla v 19. a 20. století především levice.