Kniha je závěrečnou částí dlouhodobého projektu mapujícího českou literaturu 20. století, stejně jako metodologické možnosti, jimiž v současnosti disponuje literární historie. Projekt byl zahájen v roce 2010 publikací Dějiny nové moderny.
Kniha zachycuje historii a osobnosti literární skupiny Šestatřicátníků, která se zrodila v polovině padesátých let z přátelství Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla.
Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné.
