Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem.
Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček?
Kniha tří historiků, dvou polských a jednoho českého, je věnována vzniku a postupnému formování Polsko-československé solidarity na pozadí historického vývoje Polska a Československa od konce druhé světové války do roku 1989.
Svobodné město Gdaňsk je pojem známý každému, kdo se zajímá o období druhé světové války. Nárok na Gdaňsk byl jedním ze zásadních územních požadavků Třetí říše vůči Polsku.
Oč jde při říjnových volbách v Polsku, vysvětluje polonista a historik Rudolf Vévoda. Pavel Keřkovský probírá dějiny vztahu církve a sexuality v kontextu současných debat o manželství pro stejnopohlavní páry.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Kolektivní monografie Libri magistri muti sunt – Pocta Jaroslavě Kašparové sdružuje celkem 21 studií dedikovaných velké dámě české knihovědy. Dílo je tematicky rozčleněno do čtyř tematických okruhů, které odrážejí témata, jimiž se jubilantka zabývá.
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Historik Polské akademie věd Rafał T. Prinke ve své rozsáhlé knize systematicky mapuje dějiny alchymie, její pojímání v různých historických obdobích, velice důkladně se věnuje také vývoji a úrovni poznatků dalších historiků a badatelů v tomto oboru.
Janusz Korczak (22.7. 1878 nebo 1879 – 10. 8. 1942). Během nacistické okupace Polska prokázal neobyčejné hrdinství, ochraňoval své svěřence nejprve ve Varšavě, v židovském ghettu, posléze i na jejich poslední cestě ve vyhlazovacím táboře v Treblince.
Konfliktní téma spojené se jmény S. Bandery a R. Šuchevyče, dále Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády budí vášně daleko od hranic postsovětského prostoru.
Kniha současného polského filosofa Dariusze Karłowicze (1964) Neokopírovaná budoucnost zahrnuje výbor esejů, úvah a rozhovorů z období posledních patnácti let určený českým čtenářům.