Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků. V šesti hlavních chronologicky vymezených částech jsou zmapovány hlavní vývojové linie ruských dějin od raného středověku po současnost.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem.
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Psát o historii vlastně znamená procházet minulost ve snaze dobrat se hlubšího smyslu. Při sestavování Stručných dějin převratných změn, které se odehrály v Rusku v období mezi únorem 1917 a červnem 1918, bylo nevyhnutelně nutné mnoho věcí vynechat.
V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu.
Publikace osvětluje jednu ze zásadních kapitol dějin ruského dějepisectví. Přináší analýzu koncepce ruských dějin Borise N. Čičerina (1828–1904) v dobových souvislostech ruské historiografie a v kontextu Čičerinových děl státovědných a filozofických.
Korunovace ruského cara Mikuláše II. v roce 1896 se zúčastnily dvě známé postavy korejských dějin – králův příbuzný Min Jonghwan (1861–1905) a budoucí vůdce Klubu nezávislosti Jun Čchiho (1864–1945).
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin. Koncepce ojedinělá, v Česku doposud nepublikovaná.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm
