Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.
Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.
Od Proudhonova prohlášení „Vlastnictví je krádež!“ až po vojenskou porážku a masakr španělského anarchismu vznikaly klíčové texty mezinárodního anarchismu, zahrnuté do prvního takto obsáhlého výboru v češtině.
Autor Jurij M. Lužkov, primátor města Moskvy, se rozhodl vyslovit názor na věci, které hýbou světem, a rozsáhlou knihu k tomu psát nepotřeboval. Vložil své myšlenky do dílka, které má v překladu do češtiny jen něco přes sto stran.
Odborník na ruské dějiny se ve své obsáhlé knize věnuje kulturním dějinám Ruska. V knize nejde jen o poezii, hudbu či výtvarné umění, píše se zde i o obyčejném životě, o lidových zvycích a víře.
Kniha je určena nejširší veřejnosti. Byla napsána k stoletému výročí vzniku Podkarpatské Rusi a je věnována památce těch, kteří se o rozvoj Podkarpatské Rusi v době první republiky zasloužili.
Práca vychádza z výskumu primárnych materiálov v ruských a českých archívoch. V českej i slovenskej historiografii predstavuje prvý pokus o priblíženie tejto problematiky.
Alexandr Solženicyn během padesáti let při práci na dějinách ruské revoluce nashromáždil obrovské množství materiálu, jehož část se rozhodl použít pro historickou studii o rusko-židovských vztazích v letech 1795-1995. Druhý díl zahrnuje roky 1917-1995.
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.
Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy.
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci.