Výsledek pro: Dějiny Ruska

Složité a krvavé dějiny Ruska od konce 19. století vyústily v převzetí moci bolševiky. Ti opanovali Rusko pod ideovým vedením V. I. Lenina za finanční a diplomatické podpory německého císařství, které pak dosáhlo svého cíle.

Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.

Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...

Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.

Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.

Monumentální historická syntéza přináší řadu nových pohledů na světové dějiny 20. století.

Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Zápisky ze zajetí a z československého vojska na Rusi jsou autentické vzpomínky Františka Vyhnánka na to, co prožil během 1. světové války.

Současný ruský nezávislý historik, odmítaný a zesměšňovaný „akademickými“ vojenskými historiky, odmítá osvědčená propagandistická klišé a snaží se představit reálnější pohled na sovětské válečné přípravy v roce 1941 a na jejich úplný krach po 22. 6. 1941.

Ačkoliv od francouzského vydání uplynulo již více než dvacet let, jde o jednu z nejprovokativnějších knih o 20. století.

Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.

V publikaci byla analyzována díla dvanácti autorů cestopisů, jež byla začleňována do širšího evropského kontextu.

Kniha českému čtenáři zprostředkovává původní historický pramen „Učené a pravdivé vyprávění o některých změnách, jež se v nedávných letech udály v Moskevském velkoknížectví".

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná?

Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv) do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů.

Komentovaný překlad latinského deníku českého jezuitského misionáře 17.-18. století v Rusku.