Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
Monografie české historičky umění Jitky Šosové seznamuje čtenáře s u nás dosud takřka neznámým životem a dílem Jaroslava Serpana, jednoho z významných evropských intelektuálů 20. století.
John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.
Unikátní obsáhlá fotografická publikace představující sto dvacet středočeských hradů, zámků a tvrzí láká svojí výpravností. Obsahuje více než tisíc jedinečných fotografií, přináší poučení i tipy na výlety.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu.
Václav Křupka (1929-2020), plně činný v druhé polovině 20. století, se nejen zapsal do dějin grafiky jako organizátor, mecenáš a podporovatel umění, ale přímo zvýšil umělecké dění a to i ve světovém měřítku.
Jako malíř svůdně krásných panneau a plakátů je Alfons Mucha světoznámý. Jako dekorativní malíř vtiskl podobu celé jedné epoše: „Le Style Mucha“ je kolem roku 1900 považován za ztělesnění kosmopolitní elegance. Ruská verze publikace.
Dějiny filmu 1895-2005 jsou dějinami nejrozšířenějšího druhu umění z pohledu nestora polské filmové kritiky, Jerzyho Płażewského. Napsal je , aby byly opravdu čteny a aby se informace s jeho komentářem dostaly k co největšímu počtu čtenářů.
Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek.
V poslední dekádě 19. věku až po dvacátá léta 20. století, které sleduje tento díl Dějin umění, docházelo v souvislosti s rozvojem průmyslové civilizace k revolučním proměnám v architektuře i ke složitému vývoji výtvarného umění.
Doposud jsme měli možnost seznámit se s Magninovými Dějinami loutkového divadla v Evropě pouze v citacích v díle dr. Jindřicha Veselého (Z historie loutek evropských) i v řadě článků v časopise Loutkář. V českém překladu se objevují v úplném znění poprvé
Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty). Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují?