Tato kniha představuje svérázné dějiny ruské kultury. Texty se týkají věhlasných autorit ruských kulturních dějin i málo známých specialistů, uvádějí příklady z literatury, malířství i filozofie. Text je doplněn o poznámkový aparát a řadu dokumentů.
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin.
Vory v zákoně neboli „zloději podle zákona“, pojmenování, pod nímž je také známá ruská mafie, se zrodili na počátku 20. století převážně v trestaneckých táborech a gulazích.
Britský historik sleduje střídání impérií v ruských dějinách, aby našel odpověď na základní otázku: odkud se bere ta podivná životaschopnost ruského imperialismu?
Představit ruskou kulturu jako pestrou mozaiku různých přístupů a dílčích témat je hlavním cílem sborníku Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: vlivy a souvislosti.
Když jsem v roce 2015 vydal tuto publikaci poprvé, chtěl jsem hlavně odpovědět na základní otázku, která byla a je tématem vášnivých debat nejen v České republice. Tato otázka zní: Je islamizace a s ní spojený vznik Eurábie mýtem nebo realitou?
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.
Kniha známého žurnalisty a prozaika Josepha Rotha (1894 - 1939) sleduje ve volně spojených reportážích putování Židů z evropského Východu do západní Evropy, do USA a do Palestiny.
Čtenář se v knize například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století.
Dvanáct studií mimořádného čísla Slovanských historických studií se pokouší charakterizovat společné i zvláštní rysy vztahu tradice a modernity v minulém i současném vývoji území ležících “na východ od Labe”.
Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).
