Práce uznávávaného amerického historika popisuje úžasné drama dvou vůdců, kteří stanuli proti sobě v červnu 1941. Líčí prazvláštní vztah Hitlera a Stalina, plný upřímných očekávání i neupřímných kalkulací, před německým vpádem do Sovětského svazu.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017.
Anna Garasjovová (1902–1994) zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map.
Kniha je zásadním příspěvkem do diskuse
o stalinistickém Rusku, který nabourává
totalitní paradigma.
interakce mezi režimem a různými společenskými
složkami kniha představuje obrat
v sovětské historiografii.
Podrobná encyklopedie nejvýznamnějších ruských a sovětských vojenských velitelů známého historika Jiřího Fidlera přináší medailony všech maršálů, kteří během posledních tří století v Rusku a Sovětském svazu této hodnosti dosáhli.
Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti.
Nejsilnější velmocí evropského Východu bylo carské Rusko, jehož pozici ohrožovalo sílící císařské Německo jako nejvlivnější mocnost střední a západní části kontinentální Evropy.
Chladnokrevné vyvraždění celé rodiny posledního cara Mikuláše II. se vyplatilo. Vždyť nejenže byli odstraněni případní uchazeči o trůn, ale korunní poklad a osobní klenoty Romanovců pomohly bolševikům financovat plánovanou světovou revoluci.
Maria Beckendorffová-Budbergová, zvaná Moura, byla ruskou aristokratkou, hvězdou vyšší společnosti, milenkou největších spisovatelů a hlavně velmi nebezpečnou ženou.