Kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. Anglický překlad proslavené knihy vychází s podporou Edice Václava Havla.
Klasické dílo ruského teologa (1893–1979) sleduje vývoj ruské spirituality od jejích počátků až k autorově současnosti. Devět kapitol odpovídá ideovým etapám.
Standardní a nejrozšířenější příručka dějin ruského myšlení. Shrnujícím a zrale komunikativním způsobem se nám představují jednotliví filosofové v duchovních dějinách Ruska.
Ruský středověký asketa a mystik sv. Nil Sorský (1433–1508) se těší zájmu současných učenců již více než sto padesát let – jeho dílo bylo postupně přeloženo do většiny evropských jazyku. Touto publikací se k nim přidává i naše prostředí.
Sborník, vydaný k významnému životnímu jubileu nestora české vědecké obce, obsahuje pestrou směsici statí tak či onak se vztahujících k odbornému zájmu doc. Václava Huňáčka.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost.
Veles mezi slovanskými bohy vyniká svojí záhadností a kolem jeho funkcí panují nejasnosti, které se pokoušeli osvětlit již mnozí badatelé. Byl Veles bohem stád a plodnosti? Nebo spíše temným pánem podsvětní říše?
Tato kniha představuje islamismus jako třetí velkou ideologii – po ruském bolševismu a německém nacionálním socialismu –, která se staví do odporu vůči modernitě, liberální demokracii, svobodné tržní ekonomice a západnímu individualismu.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
