Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Tato kniha je desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Rozsáhlá monografie anglického historika představuje zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Autor klade důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku.
Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.
Americký autor, pobývající mj. i v Praze, procestoval Evropu a napsal jasnozřivý a varovný rozbor vztahů mezi státy EU a jejího vztahu k jiným státním a politickým celkům, zejména k Rusku.
Druhý díl projektu je věnován válečným zážitkům českých vojáků na frontách Rakouska-Uherska za 1. světové války a líčení jednotlivých válečných tažení Rakouska-Uherska na válčišti v Srbsku, Černé Hoře, Rusku, Rumunsku, Jadranu a Itálii.
Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi žije dosud mnoho lidí, kteří jsou ochotni vidět ve Stalinovi architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Autor se ve své vynikající knize, zaměřené na ruské dějiny od dob cara Ivana Hrozného až po industrializaci konce 19. století, pokusil postihnout povahu carského režimu, a to ve všech jeho společenských vrstvách.
Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
