Práce renomovaného odborníka na moderní ruské dějiny přibližuje ruskou revoluci v širším časovém záběru - její společenské kořeny a upevňování institutů revoluční moci (v letech 1891-1924). Dotisk.
Odborník na ruské dějiny se ve své obsáhlé knize věnuje kulturním dějinám Ruska. V knize nejde jen o poezii, hudbu či výtvarné umění, píše se zde i o obyčejném životě, o lidových zvycích a víře.
Autor Jurij M. Lužkov, primátor města Moskvy, se rozhodl vyslovit názor na věci, které hýbou světem, a rozsáhlou knihu k tomu psát nepotřeboval. Vložil své myšlenky do dílka, které má v překladu do češtiny jen něco přes sto stran.
Práca vychádza z výskumu primárnych materiálov v ruských a českých archívoch. V českej i slovenskej historiografii predstavuje prvý pokus o priblíženie tejto problematiky.
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.
Alexandr Solženicyn během padesáti let při práci na dějinách ruské revoluce nashromáždil obrovské množství materiálu, jehož část se rozhodl použít pro historickou studii o rusko-židovských vztazích v letech 1795-1995. Druhý díl zahrnuje roky 1917-1995.
Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy.
Dramatické období změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801 charakterizujeme jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci.
Kniha přináší zasvěcený, objevný, pro českého čtenáře v nejednom ohledu překvapivý, ba kontroverzní pohled na dějiny Podkarpatska. Vincent Shandor zastával v dramatických letech 1938 až 1939 funkci zmocněnce autonomní karpatoukrajinské vlády v Praze.
Čtenář se v knize například dozví, co znamenal "formalismus v šachové skladbě" nebo jak se údajně liší "židovský a árijský šach". A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu.
Alexandr Solženicyn se ve své knize soustřeďuje na rusko-židovské vztahy, a to jen v rozmezí oněch dvou století, kdy Rusové a Židé žili v jednom společném státě.
Zkoumání nejzáhadnějších staveb světa. Výpravná kniha poutavě pojednává o nejnovějších teoriích o Velké pyramidě v Gíze a jejím významu i o posledních průlomových objevech ve výzkumu pyramid po celém světě.
Kniha přibližuje konflikt mezi carským Ruskem a císařským Japonskem, jímž vyvrcholil zápas o mocenské pozice na Dálném východě, konkrétně o vliv v Koreji a Mandžusku, v období od 8. února 1904 do 28. května 1905.
