Peter Švorc věcným způsobem popisuje jednotlivé aspekty politického, hospodářského, sociálního a kulturního života Podkarpatské Rusi, sleduje myšlenkové koncepce rusínské politické a kulturní emancipace i neklidný vývoj tohoto regionu.
Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
Druhý díl čtyřdílné publikace začíná obdobím, kdy před evropskou civilizací vyvstávají dvě hrozby - osmansko-muslimská expanze a náboženský rozkol mezi katolickou církví a církvemi reformovanými. Jejich vyústění se osudově dotýká i vývoje českých zemí.
Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.
Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.
Od Proudhonova prohlášení „Vlastnictví je krádež!“ až po vojenskou porážku a masakr španělského anarchismu vznikaly klíčové texty mezinárodního anarchismu, zahrnuté do prvního takto obsáhlého výboru v češtině.
Autor Jurij M. Lužkov, primátor města Moskvy, se rozhodl vyslovit názor na věci, které hýbou světem, a rozsáhlou knihu k tomu psát nepotřeboval. Vložil své myšlenky do dílka, které má v překladu do češtiny jen něco přes sto stran.
Odborník na ruské dějiny se ve své obsáhlé knize věnuje kulturním dějinám Ruska. V knize nejde jen o poezii, hudbu či výtvarné umění, píše se zde i o obyčejném životě, o lidových zvycích a víře.
Kniha je určena nejširší veřejnosti. Byla napsána k stoletému výročí vzniku Podkarpatské Rusi a je věnována památce těch, kteří se o rozvoj Podkarpatské Rusi v době první republiky zasloužili.
Práca vychádza z výskumu primárnych materiálov v ruských a českých archívoch. V českej i slovenskej historiografii predstavuje prvý pokus o priblíženie tejto problematiky.
Alexandr Solženicyn během padesáti let při práci na dějinách ruské revoluce nashromáždil obrovské množství materiálu, jehož část se rozhodl použít pro historickou studii o rusko-židovských vztazích v letech 1795-1995. Druhý díl zahrnuje roky 1917-1995.