Výsledek pro: Dějiny Ruska

Kniha Krajinská hranica medzi Slovenskom a Podkarpatskou Rusou (1919 – 1939) sa pokúša načrtnúť zložitosti procesu hľadania slovenského a rusínskeho etnického priestoru v období medzi dvoma vojnami.

Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy ...

Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.

Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace.

Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...

Složité a krvavé dějiny Ruska od konce 19. století vyústily v převzetí moci bolševiky. Ti opanovali Rusko pod ideovým vedením V. I. Lenina za finanční a diplomatické podpory německého císařství, které pak dosáhlo svého cíle.

Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.

Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.

Autor svou pozornost zaměřil nikoliv na soupis a detailní popis všech událostí, které přinesly roky 1830–1831, ale na analýzu podmínek, ze kterých ruští představitelé museli vycházet a také na následná opatření, která přijímali tváří v tvář revoluci.

Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).

Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.

Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy.

Monumentální historická syntéza přináší řadu nových pohledů na světové dějiny 20. století.

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Zápisky ze zajetí a z československého vojska na Rusi jsou autentické vzpomínky Františka Vyhnánka na to, co prožil během 1. světové války.

Současný ruský nezávislý historik, odmítaný a zesměšňovaný „akademickými“ vojenskými historiky, odmítá osvědčená propagandistická klišé a snaží se představit reálnější pohled na sovětské válečné přípravy v roce 1941 a na jejich úplný krach po 22. 6. 1941.

Ačkoliv od francouzského vydání uplynulo již více než dvacet let, jde o jednu z nejprovokativnějších knih o 20. století.

Zástupci mladé badatelské generace z osmi evropských zemí zkoumají komplikovaný a zároveň dynamický vztah mezi slovanským prostředím a Evropou z kulturně-politického, literárního i lingvistického hlediska.

V publikaci byla analyzována díla dvanácti autorů cestopisů, jež byla začleňována do širšího evropského kontextu.