Výsledek pro: Dějiny Ruska

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.

Kniha amerického historika Martina Malii přináší originální a přitažlivý pohled na fenomén revoluce a sílu, s níž je schopna přetvářet dějiny.

Z Čech až do zajetí k čínským hranicícm – i to byla první světová válka.

Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním.

Autoři podcastu Přepište dějiny se vrací s dalším pokračováním úspěšné knihy!

Kniha přispívá k současné diskuzi o tom, co můžeme očekávat od Evropy ve stínu Ruska a od Ruska ve stínu Evropy.

Mezinárodní tým mladších i zkušených badatelů z Rakouska, Běloruska, Brazílie, České republiky, Francie, Izraele, Polska, Ruska a Slovenska představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky...

. Kniha se zaměřuje na vybrané klíčové události, postavy, rysy a tendence ukrajinských dějin, a sice z perspektivy jejich uměleckého (literárního i filmového) uchopení a rozporuplného přijímání této umělecké reflexe.

Celý západní svět se přinejmenším v posledních letech snaží pochopit současné Rusko...

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.

Svazek studií mladých literárních vědců na atraktivní téma člověka a dějin zahrnuje různé analýzy.

Smyslem této publikace je nabídnout nový pohled na problematiku josefínské redukce řeholního života.

Rozsáhlá monografie anglického historika představuje zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Autor klade důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku.

V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.

Dne 15. srpna to začalo. Pokryla nás dělostřelecká palba a palba Stalinových varhanů, která trvala hodiny. Stále si pamatuji, že právě v tu noc došlo k zatmění měsíce. Vypadalo to, že se to perfektně hodí do nálady soudného dne.

Nové dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny nese název "Žhavé ohnisko studené války: Německo 1945-1990".

Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy.

Těžištěm revue Paměť a dějiny 4/2023 jsou dva teoretické články, které se věnují vývoji konceptu totalitarismu a jeho aplikaci v současné politické filozofii a politologii. Další studie, rozhovory a zprávy se pak zabývají jeho konkrétními projevy ...