Jiří Ferreus a jeho mladá žena Kateřina jsou příslušníky bohatých patricijských brněnských rodin. Ferreus se ke své ženě chová i na tehdejší poměry nehorázně.
Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní architektury
Druhý díl unikátní trilogie mapuje historii roku 1942, který byl mimořádně významný, ale i
tragický pro čs. odboj. Žádná z publikací, která je v současné době k dispozici, zatím tento
rok nepřibližuje takovým způsobem, jako tato.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené.
Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku.
Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali.
Zámek není jen dominanta kraje, elegantní rozsáhlá budova nebo výstavní obytný objekt některého z četných šlechtických rodů, jež žily na našem území, zámek je především místo s bohatou historií, sahající hluboko do národní minulosti.
Vědecko-technický pokrok v 19. století uvedl na scénu dva převratné vynálezy: železnici a telegraf, které způsobily komunikační revoluci nejen samy o sobě, ale i tím, že modernizovaly po staletí zavedenou instituci pošty.
Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu.
Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské.
Odborná kniha „Demokratická monarchie, nedemokratická republika? Kontinuity a zlomy mezi monarchií a republikou ve střední Evropě“ se věnuje přechodu mezi rakousko-uherskou monarchií a jejími nástupnickými státy, zejména Československem a Rakouskem.
Jde o druhé české opravené a doplněné vydání první světové učebnice diferenciálního počtu. Neslouží proto současným studentům či učitelům pro výuku.Je určena těm, kteří se zajímají o historii diferenciálního počtu jako doklad o počátcích kalkulu.
