Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
Poznatky ze studia českých a evropských dějin, které většinou vnímáme odděleně, tak máme možnost vidět v novém světle. Praktickým doplňkem jsou přehledné časové osy, které jsou zpestřeny informacemi o kulturních počinech atd.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti.
Kniha podává ucelený obraz historie Bosny a Hercegovniy od středověku až po současnost. Hlavní pozornost věnuje charakteristice vztahů mezi bosenskými Muslimy (Bosňáky), Srby a Chorvaty v 19. a 20. století.
Tato kniha se zaměřuje na nejvýznamnější války a bitvy, které svedla starověká Římská říše. Je bohatě ilustrovaná a doplněná barevnými fotografiemi, ilustracemi a mapami, které pomáhají poskytnout vyčerpávající úvod k vzestupu a pádu říše.
Ve dvanácti faktograficky nabitých kapitolách autor analyzuje vzájemné vztahy křesťanské Evropy a islámského světa. Sleduje je od vzniku islámu až po současnost, přičemž největší důraz klade na období středověku.
Kniha Velcí panovníci Evropy pojednává o stovce významných vládců, kteří v průběhu patnácti století mezi pádem Říma a naší současností nejvýrazněji utvářeli evropské dějiny.
Kolektivní monografie více než desítky badatelů si všímá specifických rysů prekolonialismu, kolonialismu a postkolonialismu na rozsáhlém prostoru
východní a jihovýchodní Evropy, včetně areálu někdejšího Sovětského
svazu a bývalé Osmanské říše.
Období po Francouzské revoluci bývá v dějinách evropského křesťanství spojováno především s procesem sekularizace, historik a teolog Hugh McLeod však v této studii dokládá, že skutečnost byla mnohem bohatší a nejednoznačnější.
