Autorka v knize sleduje odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah.
Kniha obsahuje čtyřiadvacet studií, které známý historik zveřejnil v uplynulém dvacetiletí na stránkách vědeckých časopisů, kolektivních monografií, sborníků i v populárně naučné revue Dějiny a současnost.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů.
Publikace je věnována jednomu z „velkých“ témat českých právních dějin, poměru středověkých Čech a říše, které se v našich končinách těší letité akademické tradici a jehož potenciál nebyl dosud ani zdaleka vyčerpán.
V této publikaci nás autor zve k návštěvě více než padesáti hradů, tvrzí a zámků v České republice. Představuje stavby známé a dodnes obývané i ty zapomenuté, zříceniny restaurované i opuštěné, zbytky paláců a opevnění, dnes pokryté bujnou vegetací.
Autor ve své podnětné knize prochází dějinami naší civilizace a poutavě ukazuje, jak lidstvo řešilo otázky týkající se bohatství, práce a všeho dalšího, co dnes spadá mezi ekonomická témata. Kniha se stala bestsellerem, který oslovuje stále nové čtenáře.
Kniha Impérium a ti druzí je fascinujícím průřezem moderními dějinami středovýchodní Evropy, v němž se neustále střídají perspektivy imperiálního centra (Moskvy a Petrohradu) a jeho „západních periferií".
Tato kniha předkládá analýzu teorie mezinárodní spravedlnosti amerického liberálního filosofa Johna Rawlse (1922–2001), jehož myšlenky v oblasti politického myšlení jsou považovány za klíčové.
Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického.
