Zábavně a ironicky autor vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi apod.
Druhý díl historicke studie, se zabývá složitými okolnostmi, za kterých československé legie v době první světové války vznikaly, a diplomatickým jednáním, jež byla s jejich formováním a činností spojena.
Kniha je chvályhodným pokusem zařadit úvahy o čs. vojenském plánování do širšího kontextu (v rámci dosud značně omezených možností) a nahradit četné propagandistické „zkraty“ věcným tónem.
Prof. Dr. Jan Wanner, DrSc.
Vzpomínková publikace na listopadovou revoluci 1989 z pohledu přímých účastníků především z Brna je zasazena do širšího rámce celostátních tehdejších událostí a proložena úvahami o sametové revoluci i době porevoluční až do dneška.
Vydejte se po stopách zaniklých kaváren a jejich příběhů, navštivte místa, která voní kávou dnes. Kniha představuje pražskou kavárenskou tradici a její proměny. Tradici, která patří k formování života a kultury české společnosti již tři století.
Biografie generála Františka Mopravce, který pracoval ve zpravodajské sekci generálního štábu a během druhé světové války řídil zpravodajské aktivity exilové vlády.
Biografie Pavlíny ze Schwarzenbergu. Manželka zakladatele schwarzenberské primogenitury knížete Josefa a švagrová slavného „maršálka“, žije v povědomí veřejnosti jako tragická oběť požáru na rakouském vyslanectví v Paříži v červenci 1810.
Tato publikace je součástí dvoudílného rozboru válečného konfliktu, jenž se rozhořel v bývalé Jugoslávii bezprostředně po vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991 a poté se rozšířil i na území Chorvatska.
Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob. Práce graduje zostřením nacionálních konfrontací ve 30. letech.
Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty největší zkušenosti.
Eseje historika Jana Tesaře, vycházející v novém vydání po čtrnácti letech, se tematicky zaměřují na československé dějiny druhé poloviny třicátých a počátku čtyřicátých let a zachycují je v širších duchovních a morálně-politických souvislostech.
