Učebnice dějin čínské literatury. První díl pojednává o počátcích čínského písemnictví a o dílech vrcholného starověku a obsahuje řadu informací také o čínské filosofii a historiografii.
Tajemné rytmy dějin je název, který hodně říká, ovšem mnohem více skrývá. V této knize předkládá autor původní a zcela novou koncepci pojetí rytmů v čase na principu umožňujícím sledovat dění analogicky na různých časových úrovních.
Výbor z pozdních textů, v nichž se Voegelin silněji než ve svých dřívějších pracích soustředí na individuální zkušenost transcendence a její symbolizaci.
Kniha uvádí do problematiky politického extremismu. Vysvětluje myšlenky stojící u zrodu jeho levicových i pravicových forem, sleduje jejich vývoj a zabývá se jejich současnými podobami.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Petr Vokáč se v této knize zabývá zajímavými historickými událostmi a osobnostmi od 15. století (Lucrezia Borgia) po současnost (let MH 370) a hledá v nich souvislosti a otevřené otázky, na které se snaží nalézat odpovědi.
Kniha je stručným přehledem geologické historie naší planety. Zahrnuje všechny moderní trendy současné geologie. Stranou pozornosti nezůstanou ani globální katastrofy, zalednění, vymírání a oživení bioty.
Vynikající historik umění Michael Baxandall v knize rozebírá stíny a vizuální poznání, které nám přinášejí, přičemž čerpá ze současné kognitivní vědy, z teorií vizuálního vnímání osmnáctého století a dějin umění.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti.
Autorka v knize sleduje odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah.