V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči.
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Kniha renomovaného francouzského historika práva, spisovatele a literárního kritika Jaquesa de Saint Victora rekonstruuje dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu.
Tato kniha představuje široce pojatou analýzu utváření se společenských a sociálních vztahů v dvorském prostředí v období
starého režimu. Středobodem autorova zájmu je dvorská společnost francouzského krále Ludvíka XIV..
Kniha Aleše Opatrného se věnuje především současnosti pastorální praxe. Vychází z přesvědčení, že úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ...
Čínské učení o výživě.
Tato kniha nenabízí jen dobrý úvod pro laiky, je také dobrou příručkou pro pokročilé, pro praktikanty čínské medicíny.
Je jednou z mála knih, které mohou být umístěny jak v knihovničce, tak i v kuchyni.
ak navázat spojení se svými předky a uzdravit svůj současný život.
Uzdravení nerovnováhy v našich rodových liniích je zcela klíčové pro naše zdraví a celkovou životní pohodu. V této knize vám celosvětově uznávaný léčitel David Furlong vysvětlí, ja
V době, dy náboženský fanatismus a střet civilizací vyvolává strašáka v podobě jaderného Armageddonu, Zecharia Sitchin bortí klamné dojmy a prostřednictvím dějin odhaluje, co se má stát na Konci dnů.
V knize se jedinečným způsobem spojují filozofické reflexe (nejen) české politiky s osobním svědectvím o událostech a kauzách, jichž byl autor sám svědkem či aktérem.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Autor čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky.
Existuje nějaký přístup k hodnotové struktuře zahrad, který by byl přiměřený jejich obecně přisuzovanému významu, avšak který by je nepodřazoval pod instituce uměleckého světa?
