Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Kniha vycházející pod názvem Láska, smrt a vzkříšení obsahuje tři novely německého spisovatele Patricka Rotha (nar. 1953), který je u nás znám prvním vydáním románu Corpus Christi (1998) a později z vydání objemného svazku Východ slunce.
Kniha zúročuje dlouholetý výzkum etnologa Václava Michaličky věnovaný kožedělné produkci, která se v 19. století zformovala na moravsko-slezském pomezí v obci Metylovice.
Kniha obsahuje deset dopisů imaginárnímu Palestinci, jenž žije na dohled Haleviho domu, „na opačné straně betonové zdi“, která rozděluje jejich společnou krajinu. Citlivě napsané vysvětlení složité situace v Izraeli.
Kniha Jaroslava Sadílka dokumentuje historii obce Moravec v okrese Žďár nad Sázavou. Publikace je doplněna barevnou obrazovou přílohou, tabulkami s majetkovým vývojem domů a také výběrem z obecní kroniky.
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968.
V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.
Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči.
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis.
Nové, zásadně přepracované a rozšířené vydání publikace o středověké gastronomii, díky níž získáte ucelenou představu, jak se stravovali naši předkové, jaká byla skladba jídla jednotlivých vrstev obyvatelstva i jak se jedlo o svátcích.
Kniha Věda jde k lidu! vysvětluje, proč se stala popularizace vědy jedním ze základních stavebních kamenů komunistického režimu, i to, jak se změnilo postavení vědce a inteligence po roce 1948. Mapuje totalitní mechanismy popularizace vědy.
V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací.
Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
