S využitím bohatého a zajímavého materiálu usiluje autor o odhalení fungování mašinerie státního tajemství - jaká jsou jeho pravidla, jak s ním lidé přicházejí do styku, jaké jsou jeho cíle a metody.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury.
Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.
Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
Kniha popisuje historii děkanského kostela ve Dvoře Králové nad Labem od jeho vzniku v době románské, přes gotickou přestavbu, díky které se stal architektonicky jedinečnou stavbou ve střední Evropě...
Výjimečný dokument pořízený podle svědectví bývalého vězně (doktora) Léona Landaua, který Osvětim zažil a jako lékař měl přístup i k tajným plánům nacistů, podle nichž se prováděly pokusy na živém lidském materiálu.
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.
