Kniha přináší podrobné zpracování dějin Slovanské knihovny v průběhu celého uplynulého století. Současně čtenáři představuje jednotlivé části knihovní sbírky, jejich budování a nejcennější dokumenty.
Král a kněz Melchisedek je v biblických knihách více méně okrajovou postavou. Přesto dvě krátké zmínky o něm vyvolaly v židovském i křesťanském prostředí celou řadu intepretací, v nichž se tato tajemná postava těší velké pozornosti.
Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech?
Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.
Navštívíme-li dnes turisty hojně navštěvované České Žleby, nalezneme torzo osady, v jejíž tváři – a zejména v osudech jejích německy hovořících obyvatel, Šumavanů – se dramaticky odrazil chod dějin.
S využitím bohatého a zajímavého materiálu usiluje autor o odhalení fungování mašinerie státního tajemství - jaká jsou jeho pravidla, jak s ním lidé přicházejí do styku, jaké jsou jeho cíle a metody.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury.
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.
