S využitím bohatého a zajímavého materiálu usiluje autor o odhalení fungování mašinerie státního tajemství - jaká jsou jeho pravidla, jak s ním lidé přicházejí do styku, jaké jsou jeho cíle a metody.
Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury.
V roce 2010 oslavovalo Polsko 600 let od události, která se stala takřka symbolickým mezníkem národních dějin. Vítězství u Grunvaldu dodnes vyvolává emoce a v minulosti bylo často politicky zneužíváno.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
V knize autora Miloše Doležala, Toufarova životopisce, navštívíme místa, provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – faráře z Vysočiny Josefa Toufara (1902 – 1950).
„Drábikova kniha reflektuje nejnovější vývoj v komparativních studiích fašismu, teoriích a chápání specifických hnutí. Je významná i tím, že věnuje značnou pozornost i poválečenému vývoji fašismu.“
Výjimečný dokument pořízený podle svědectví bývalého vězně (doktora) Léona Landaua, který Osvětim zažil a jako lékař měl přístup i k tajným plánům nacistů, podle nichž se prováděly pokusy na živém lidském materiálu.
Kniha popisuje historii děkanského kostela ve Dvoře Králové nad Labem od jeho vzniku v době románské, přes gotickou přestavbu, díky které se stal architektonicky jedinečnou stavbou ve střední Evropě...
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.
Válečný veterán plukovník Eduard Picka (Plzeň 1923 – Hradec Králové 2012) začíná svá vyprávění vzpomínkou na to, jak se coby malý chlapec dostal se svým otcem do Sovětského svazu a jak zde prožíval svá dětská léta.
Publikace edituje dva svým rozsahem i literárním charakterem různé memoárové rukopisy, vzájemně provázané vzpomínkami na osobnost dr. Jana Jíny (1890–1962), předního diplomata meziválečného Československa.
