Clavellův román o střetu dvou kultur, který se odehrává v neklidném období japonských i evropských dějin, je knihou nejen dramatickou a strhující, ale i poučnou, a právem si získal celosvětovou popularitu.
Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18. století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.
Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.
Autor rozebírá myšlenku pokroku a její filozofy, zpřístupňuje
dějiny a učení kdysi vlivných náboženských společenství, sekt a
okultních hnutí. Čtenář se seznámí s neobyčejnými osobnostmi potulných
kazatelů, slavných médií a proroků, ...
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit.
Rozsáhlý svazek navazující na jeho první část je monografickou analýzou různých aspektů střední Evropy a pokusem o vystižení posunů důrazu v jejím hodnocení, tedy toho, jaká role je dnes přisuzována střední Evropě v evropském myšlení ...
Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.
Ve Vývoji islámské právní vědy autor podává srozumitelný přehled historického vývoje islámského práva a jeho škol. A to počínaje jeho založením během života proroka Muhammada, přes zavedení během vlády čtyř pravověrných chalífů.
Kniha přináší na příkladu „pracovní služby“ jako celosvětově rozšířeného prostředku řešení nezaměstnanosti mladých lidí během hospodářských krizí nové poznatky o ideovém prostředí a nacionální praxi německé menšiny v meziválečném Československu.
Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.
