Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Kniha sleduje osudy lékaře, rektora Univerziity Karlovy a „ideologa stavovského povstání“ Jana Jessenia, popraveného roku 1621, a jeho roli v politickém myšlení předbělohorské stavovské opozice.
Kniha volně navazuje na antologii textů Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech. Autor nás seznamuje s různě vytvářenými příběhy vývoje české fotografie.
Kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky - vlivné organizace vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou.
Lov patří k nejstarším kulturním a sociálním jevům lidstva. Tato kniha, kterou doprovází více než 1200 ilustrací, nabízí vyčerpávající přehled o všech aspektech lovu a myslivosti.
Tato kniha poprvé odhaluje tajemství některých světoznámých historických památek a jejich roli coby paláců paměti. Kodex paměti navíc vysvětluje, jak můžeme tuto prastarou mnemotechnickou techniku našich předků využít k trénování své mysli.
Jaroslav Kadlec si po léta pečlivě promýšlel svá kázání a řadil je v cyklech postupujících od základů systematického náboženského vzdělání k jemným a uvolněnějším reakcím na dobové problémy a potřeby lidí se v nich orientovat.
Výbor obsahuje studie Co je osvícenství, Idea obecných dějin ve světoobčanském smyslu, Domnělý začátek lidských dějin, Konec všech věcí, O domnělém právu lhát z lásky k bližnímu.
Publikace je kolektivní monografií přinášející
výsledky výzkumu v oblasti didaktiky dějepisu.
Stejně tak prezentuje zkušenosti z praxe na
základních a středních školách.
V další ze svých historických sondáží navazuje Vladimír Liška na svou rekonstrukci nejasných otázek okolo nejslavnějšího dějinného mýtu Největší tajemství Ježíše z Nazaretu (2002).
Autor sleduje myšlení o mezinárodních vztazích od pozdního středověku do dneška, a to zejména s ohledem na vývoj čtyř základních témat: totiž války, získání a rozdělení hmotných statků, míru a moci.