Tato kniha je svého druhu prvním pokusem o systematický souhrn a kritickou reflexi práce českých filmařů, kteří po neblahých obratech dějin dvacátého století odešli do exilu.
Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Extase nositelkou patentu na geniální technický vynález,...
Předmětnou náplní tohoto spisku jsou skladebné postupy filmových avantgard, přičemž naše pozornost je zaměřena výhradně do oblasti filmu, jelikož tvůrčí obcování se světlachtivou filmovou matérií je zcela odlišné od práce s elektronickým obrazem.
Publikace shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek a mnoho dalších.
Kniha je v první řadě výborem z textů Richarda Messera (Meszlénye/Meßlenyho). Většinu jich publikoval německy, a protože texty jsou ponechány v původním znění (a na tom základě pouze edičně upraveny), výsledná antologie je dominantně německojazyčná.
Kniha je jedinečnou pomůckou určenou uchazečům o studium nafilozofických nebo pedagogických fakultách, obsahuje teoretické shrnutí problematiky plus 166 testových otázek z minulých přijímacích zkoušek s řešením.
Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu.
Chronologicky koncipovaná biografie jednoho z nejvýznamnějších filmařů české meziválečné kinematografie (Erotikon, Ze soboty na neděli, Extase), který se jako filmový tvůrce uplatnil také v Rakousku, Itálii, USA a Německu.
Monografie se na vybraných aspektech pokouší postihnout
fenomén Národního divadla v širších politických
a společenských souvislostech v sedmdesátých a osmdesátých
letech minulého století.
Tato monografie se zabývá životem a dílem česko-amerického filmového režiséra Ivana Passera (nar. 10. července 1933 v Praze), jednoho z osobitých solitérů filmového průmyslu.
Guido Knopp analyzuje pozadí "noci dlouhých nožů", vykresluje portrét Himmlera, vrchního velitele eskader smrti a vyhlazovacích táborů, i Reinharda Heydricha, "plavé bestie", který chladnokrevně dohlížel na provedení "konečného řešení".
V první části publikace jsou představena jednotlivá filmová díla, druhý díl tvoří rozsáhlé interview s jedním z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie.
Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.
Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.
Kniha podává základní informaci o vývoji světového a českého divadla v přehledu, který počíná divadelními prvky v pravěkých obřadech, pokračuje obřady Mezopotámie, Egypta a antiky až ke středověkému divadlu v Evropě.