Profesor hungaristiky na brněnské Masarykově univerzitě sestavil stručný ale faktograficky nabitý přehled dějin Maďarska od příchodu uherských kmenů do Karpatské kotliny až po současnost.
Kniha představuje vůbec první souhrnné zpracování dějin bývalé jugoslávské provincie Kosovo, která se dostala do veřejného podvědomí především díky krvavému válečnému konfliktu v roce 1999.
Dějiny Ghany autor poutavě popsal od středověku, přes první kontakty portugalských mořeplavců a následnou kolonizaci až po vývoj v zemi ve 20. století.
Dějiny židovského státu od nejstarších dob s přirozeným akcentem na 20. století, zejména jeho bouřlivou druhou polovinu, v níž Izrael několikrát bojoval o holou existenci.
Z mongolských stepí povstala již v 1. tisíciletí n. l. řada kočovných kmenů a Čingischán tu ve 13. století vytvořil největší světovou říši. Stát pak upadal v rozbrojích a v 18.–19. století ovládli zemi Čchingové, čínsko-mandžuská dynastie.
S Přemyslovci je spojeno sedm kultů domácího původu: knížete Václava, pražského biskupa Vojtěcha, sázavského opata Prokopa, šumavského poustevníka Vintíře, kněžny Ludmily, svatojiřské abatyše Mlady a abatyše pražských klarisek Anežky.
Naučná publikace o Petru I. z Rožmberka, současníkovi krále Jana Lucemburského, mapuje jedno z neslavnějších období rožmberského rodu včetně generace jeho synů to je do roku 1390 kdy umírá Oldřich I. z Rožmberka.
Učebnice přináší výklad o vývoji, osobnostech a inspiračních zdrojích kodifikace obecného soukromého práva v českých zemích od středověku po současnost a dále přehled dějin domácí civilistiky v širším (teritoriálním) pojetí.
Svazek je pokračováním tematické řady, která navázala na osmnáct dílů Velkých dějin zemí Koruny české. Tým vědeckých pracovníků Etnologického ústavu AV ČR v něm podává ucelený přehled o lidové kultuře v českých dějinách.
Jeden z nejinspirativnějších otců historické školy Annales se své práci sleduje vznik magické a zázračné představy o léčitelských schopnostech panovníků středověké Francie a Anglie.
Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů.