Autor knihy Leo Kessler (vlastním jménem Charles Whiting) znovu prokázal svou schopnost barvitě, se smyslem pro dramatičnost a napětí, příblížit čtenářům kruté roky 2. světové války.
Po skončení druhé světové války se nacistický diktátor Adolf Hitler stal nejdémonizovanější osobností dvacátého století. Kdo vlastně byl? Jak se mohl dostat k moci? Kdo za ním stál? A proč nakonec německý národ přijal jeho tyranii a zločinné praktiky?
Strhující kniha, která se zabývá tím, jak nacisté systematicky vykrádali umělecká díla celé Evropy. Co se s nimi dělo, jak s nimi nakládali, co s nimi zamýšleli. Co se dělo po válce? Kde jsou nakradené věci dnes?
Štěpán Plaček (1909-1992) patřil k významným aktérům sféry politického zpravodajství československého ministerstva vnitra po skončení druhé světové války.
Kniha předkládá aktuální výklad dějin Organizace spojených národů a vysvětluje její podstatu i funkce a zároveň představuje OSN jako omylnou organizaci, často závislou na rozmarech mocných národních vlád.
První díl obsáhlé publikace, která na pozadí bohatého materiálu a s exkurzy do dávnější minulosti dopodrobna líčí všechny peripetie novodobých vztahů Čechů a Němců ve společném státě.
Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.
Před mezinárodním soudem, ustanoveným čtyřmi vítěznými mocnostmi, se mělo zodpovídat jednadvacet vedoucích představitelů třetí říše ze svých činů a podílů na kolektivním konání. Ale jaký spravedlivý trest lze vyslovit nad nejhoršími zločinci moderní doby?
Obnovené vydání knihy, v níž se autor zabývá vývojem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v době, kdy vedle sebe žilo slovanské i německé obyvatelstvo pod ochranou velké rakousko-uherské říše.
Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.
Pohled britské historičky Margaret MacMillanové na pařížskou mírovou konferenci (1919), jež zásadně proměnila do té doby existující svět, je nejen nový a překvapivý, ale v mnoha ohledech také šokující.
Životopis vůdce Mongolské říše je zároveň překvapivým příběhem o tom, jak jediný výjimečný muž z odlehlého kouta světa stvořil říši, která svět uvedla do moderní doby.
