Publikace podává ucelený etnologický a kulturně historický pohled na lidové obyčeje a slavnosti v českých zemích, vázané na roční období a data v kalendáři.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Prolínání středověké a novověké sfragistiky v jednom příspěvku je unikátní. Kniha vznikla jako výsledek autorčiny dlouholeté badatelské činnosti. Jde o dílo neobyčejně precizní, novátorské a zajímavé.
Syntetický pohled na vládu Lucemburků v českých zemích je součástí vícesvazkové ediční řady, jejíž základní podobu určilo monumentálně pojaté dílo "Přemyslovci".
Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století, ukazují proměny jeho uměleckého obrazu a přibližují i vývoj husitologického bádání.
Rukopisná sbírka moravského folkloru, kterou pod názvem „Obyčeje a zpěvy lidu moravského“ sestavil Josef Čapka Drahlovský (1847–1926), ředitel kůru a hudební skladatel, vznikla u příležitosti konání národopisné výstavy v Přerově roku 1893.
Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu.
Přehledná publikace představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.
Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu – vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla.
Navštívíme-li dnes turisty hojně navštěvované České Žleby, nalezneme torzo osady, v jejíž tváři – a zejména v osudech jejích německy hovořících obyvatel, Šumavanů – se dramaticky odrazil chod dějin.
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Kniha ukazuje zmizelou podobu Vltavy a dávné šumavské přírody, památek, měst, obcí a portréty lidí, kteří žili na území dnešního Lipenska před výstavbou přehrady. Prostřednictvím 280 unikátních snímků z Fotoateliéru Seidel, ale i od dalších fotografů
Kniha nabízí pohled za závoru známého vojenského prostoru. Na starých fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena podoba kraje pod Knížecím stolcem zrcadlícím se v největším šumavském rybníku Olšina.
