Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských.
Denně pracují s fotografií, často používají stejný nástroj – fotoaparát i stejnou terminologii, ale hovoří o zcela jiném pojetí fotografie. Kniha přináší 22 rozhovorů s významnými zástupci různých přístupů k fotografii.
V této rozsáhlé a dnes již klasické monografii věnované André Bretonovi a základním tématům surrealismu se autor po důkladném rozboru geneze tohoto hnutí na historicko-kulturním pozadí věnuje i vztahu k dobové vědě a ezoterice.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Vila Tugendhat je jedním ze tří–čtyř děl, které jsou přelomem v kulturních dějinách. Její příklad je nesmírně silný. Po desítky let ovlivňoval architekturu a její tvůrce po celém světě – a ovlivňuje stále. Její poselství je univerzální.
Monografie o jedné z nejvýraznějších osobností české výtvarné kultury 20. století. B. Lacina, český malíř, grafik, ilustrátor, byl profesorem dějin umění a výtvarné výchovy na Masarykově univerzitě.
Čtyřiadvacet současných českých a zahraničních historiků umění přináší čtenáři v jednotlivých studiích interpretaci vždy jednoho konkrétního uměleckého díla (případně souboru děl), a to prostřednictvím vlastního osobitého "ciceronského" dialogu s ním.
Petr Spielmann, český intelektuál evropského významu, ředitel Musea Bochum, tvůrce klíčové sbírky umění za železnou oponou na Západě, jeden z protagonistů kulturní politiky NSR. Nebo jinak ...
Kniha kolektivu pod vedením etnoložky Aleny Křížové se zaměřuje ne problematiku lidového umění a výtvarného folklorismu. Lidové umění je nedílnou součástí zájmu a studia etnologie od 19. století.
Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla
největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes
Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho,
Berga či Brittena.
Kniha přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347 –1378) mimořádně příznivými.
