Václav Křupka (1929-2020), plně činný v druhé polovině 20. století, se nejen zapsal do dějin grafiky jako organizátor, mecenáš a podporovatel umění, ale přímo zvýšil umělecké dění a to i ve světovém měřítku.
Pátý díl řady Film a dějiny se zaměřuje na film a televizi po roce 1985. Publikaci po úvodní historické kontextové studii uvozuje oddíl věnovaný u nás prakticky neznámým dějinám sovětské „filmové“ perestrojky jako předobrazu, ...
Kritická edice dvorských seznamů je doplněna o pojednání o osobnosti císaře Rudolfa II, literatuře, pramenech, vzniku, vývoji a složení rudolfínského dvora včetně přehledných tabulek a rejstříků osob a úřadů.
Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.
Denně pracují s fotografií, často používají stejný nástroj – fotoaparát i stejnou terminologii, ale hovoří o zcela jiném pojetí fotografie. Kniha přináší 22 rozhovorů s významnými zástupci různých přístupů k fotografii.
V této rozsáhlé a dnes již klasické monografii věnované André Bretonovi a základním tématům surrealismu se autor po důkladném rozboru geneze tohoto hnutí na historicko-kulturním pozadí věnuje i vztahu k dobové vědě a ezoterice.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Emil Filla (3. 4. 1882 – 6. 10. 1953) je známý především jako malíř, sochař, grafik, představitel Spolku výtvarných umělců Mánes a organizátor kulturního života, méně již jako autor uměleckohistorických rozborů, filosofických kontemplací a básní.
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských.
Monografie o jedné z nejvýraznějších osobností české výtvarné kultury 20. století. B. Lacina, český malíř, grafik, ilustrátor, byl profesorem dějin umění a výtvarné výchovy na Masarykově univerzitě.
Vila Tugendhat je jedním ze tří–čtyř děl, které jsou přelomem v kulturních dějinách. Její příklad je nesmírně silný. Po desítky let ovlivňoval architekturu a její tvůrce po celém světě – a ovlivňuje stále. Její poselství je univerzální.