Obsáhlá barevná kniha vydaná skupinou místních badatelů je věnována
dnešní čtvrti města Teplice, Trnovanům ku stému výročí povýšení této kdysi největší vesnici v Rakousku - Uhersku na město. Obsahem knihy je na šestset
dobových pohlednic a fotografi.
Publikace je přehlednou příručkou mapující nejdůležitější exotické materiály používané v uměleckém řemesle, kdy každé heslo tvoří komplexní informační soubor o původu, povaze, výskytu a užití materiálu.
Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století, ukazují proměny jeho uměleckého obrazu a přibližují i vývoj husitologického bádání.
Rukopisná sbírka moravského folkloru, kterou pod názvem „Obyčeje a zpěvy lidu moravského“ sestavil Josef Čapka Drahlovský (1847–1926), ředitel kůru a hudební skladatel, vznikla u příležitosti konání národopisné výstavy v Přerově roku 1893.
Obchodní domy realizované na českém území během 60. a 70. let 20. století, kdy postupující normalizaci a "husákovskému" režimu navzdory doznívaly ještě některé ideje "zlatých šedesátých", představují zvláštní kategorii staveb.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s novou koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín.
První souhrnné zpracování tématu v české a rakouské historiografii. Ojedinělá monografie mapuje proměny obrazu krále Přemysla Otakara II. a bitvy na Moravském poli v českém a rakouském historickém vědomí od středověku do 20. století.
Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
Moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století jsou odborné veřejnosti
téměř neznámé a jejich písně nikdy nebyly edičně zpřístupněny,
přestože mohou byt pozoruhodným pramenem pro poznání barokní
literatury, hudby, lidové zbožnosti a umění.
