Závěrečný díl průvodců Zlatého řezu po moderní architektuře na území České republiky mapuje dědictví stavební kultury v Čechách mimo hlavní město Prahu od počátku 20. století do současnosti.
Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940.
Knížka ve svých 36 kapitolách upozorňuje na okolnosti vzniku, osudy a zajímavosti věží, které jsou jako pražské dominanty nepostradatelné, a v mnoha případech i objektů, jichž jsou nedílnou součástí.
Tato kniha určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Díl „Příbramsko“ z ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“ následuje tři již vyšlé díly (díl první: Mělnicko, Mladoboleslavsko a Nymbursko; díl druhý: Berounsko, Kladensko a Rakovnicko, díl třetí: Kolínsko a Kutnohorsko).
Život a kultura venkovských obyvatel sídlících na jihozápadní Moravě, v okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice byl doposud v odborné literatuře opomíjen.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Hlavními prameny k autorově práci jsou jeho detailní znalosti zahraniční literatury a vlastní zevrubný archivní výzkum. Představuje dům, který byl dobovou publicistikou označen za první moderní dům v Rakousku, jeho architekta i stavebníky.
Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419).
Giovanni Pisano, jeden ze stavitelů katedrály v Sieně, sehrál v umění 13. a 14. století podobnou roli, jakou měl za renesance Michelangelo nebo v baroku Bernini.
Esejistická kniha, Vnímání prostoru, zkoumá, jak lidé prostředí vnímají. Zabývá se potenciálem architektury a dalších uměleckých disciplín toto vnímání otevírat a prohlubovat. A hledá, jak dané znalosti využít pro tvorbu architektury.
Kniha pojednává o prusko-rakouské válce roku 1866 a o vzácném souboru vojenské funerální plastiky připomínající tuto válku. Hovoří o vzniku tohoto souboru, na kterém se podíleli přední sochaři 19. století.
Kniha zaujme nejen historiky umění, ale i ostatní milovníky architektury včetně praktikujících architektů. Je výsledkem dlouholetého studia archivních pramenů v Čechách i Bavorsku.
