Drobná publikace ve formátu kapesního průvodce nabízí nejširší laické i odborné veřejnosti shrnutí poznatků o stavebním vývoji a proměnách významného pražského staroměstského barokního paláce.
Kniha si klade za cíl představit tradiční podobu a strukturu venkovského domu v kontextu stavební kultury na jižním Podhorácku, v kraji na jih a východ od Třebíče.
Velkolepá publikace, která navazuje na stejnojmennou výstavu, podrobně zachycuje jeden z nejdůležitějších kulturních a uměleckých proudů Evropy 14. a počátku 15. století.
Publikace poutavým způsobem přibližuje společenské souvislosti vzniku architektonických děl, osudy architektů i jednotlivých staveb, soustřeďuje podstatné informace o více než 800 architektonických dílech na Slovensku.
Ojedinělá publikace, zachycující vývojové etapy ve formování města od jeho počátků do současnosti, od antického města přes středověké, renesanční, barokní až po dnešní dny.
Knížka ve svých 36 kapitolách upozorňuje na okolnosti vzniku, osudy a zajímavosti věží, které jsou jako pražské dominanty nepostradatelné, a v mnoha případech i objektů, jichž jsou nedílnou součástí.
Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů.
Závěrečný díl průvodců Zlatého řezu po moderní architektuře na území České republiky mapuje dědictví stavební kultury v Čechách mimo hlavní město Prahu od počátku 20. století do současnosti.
Ačkoliv Matěj Václav Jäckel patří spolu Ferdinandem Maxmiliánem Brokofem a Matyášem Bernardem Braunem k nejvýznamnějším sochařům českého baroka, podrobná práce zabývající se jeho životem a dílem vyšla naposledy v roce 1940.
Tato kniha určená obdivovatelům unikátního kulturního dědictví jižního Kavkazu a Turecka je výsledkem pěti terénních cest, které v letech 2015–2022 podnikli studenti a pedagogové Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Díl „Příbramsko“ z ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“ následuje tři již vyšlé díly (díl první: Mělnicko, Mladoboleslavsko a Nymbursko; díl druhý: Berounsko, Kladensko a Rakovnicko, díl třetí: Kolínsko a Kutnohorsko).
Život a kultura venkovských obyvatel sídlících na jihozápadní Moravě, v okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice byl doposud v odborné literatuře opomíjen.
Kolektiv historiků umění z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR přináší ucelený pohled na příběh barokního stavitelství v Čechách a shrnuje výsledky dosavadního bádání do velkoryse koncipované monografie.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
